Gran Canaria Fórum

Jazyk kanárských pastevců, kteří se na velké vzdálenosti dorozumívali pomocí pískání, se podařilo vyjma ostrovů La Gomera, El Hierro a Tenerife zachránit i na Gran Canaria. Takový je výsledek zkoumání profesora  David Díaz Reyes. 

Jazyk SILBO sloužil ke komunikaci na velké vzdálenosti, v rozlehlých údolích a na vzdálených pastvinách zejména v oblastech La Aldea, Tejeda či Santa Lucía de Tirajana, Mogán nebo San Bartolomé de Tirajana. Hvízdavý jazyk zvaný Silbo má pouze dvě samohlásky a čtyři souhlásky, ale jeho slovník tvoří až čtyři tisíce slov. Zásadní význam v něm totiž hraje výška a délka tónu. Z prosté potřeby dorozumět se na větší vzdálenosti v členitém terénu hor pak kanárští pastevci vyvinuli tuhle specifickou hvízdavou „řeč“. Po příchodu španělských kolonistů v 16. a 17. století ji postupně přizpůsobili španělštině.

Jazyk SILBO se však vytrácel tak, jak postupně v první polovině 20.století vymíraly generace kanárských pastevců. Nyní se tímto jazykem dokáže na Gran Canaria dorozumět přibližně 200 lidí, většina z nich je z hlavního města, Vecindario, La Milagrosa (San Lorenzo) nebo Firgas. 

Hodnotu jazyka Silbo si uvědomila i organizace UNESCO a v roce 2009 jej zařadila na seznam nehmotného kulturního bohatství.