Gran Canaria Fórum

Gran Canaria, třetí největší ostrov (po Tenerifě a Fuerteventuře) z celkových sedmi kanárských ostrovů, se nachází pouhých 197 kilometrů od západoafrického pobřeží.

Ostrov má rozlohu 1.532 km2 a geograficky je součástí Afriky. Vzdálenost od španělského poloostrova je totiž  1.250 km. Nejsevernější bod Gran Canarie je Las Palmas: 28° 10' 51 ", -15° 25' 10 ". Nejjižnější bod Gran Canarie jeMaspalomas 27° 44' 04", -15° 35' 56".

Obyvatelé ostrova Gran Canaria se v minulosti živili pouze zemědělskou produkcí, v posledních 30 letech je však ekonomika ostrova majoritně zaměřena na turistický ruch. 

Gran Canaria má úžasnou rozmanitou krajinu. Skalnaté útvary vypínající se k oblakům, úrodná pobřežní krajina na severu, skvostné písečné duny na jihu a bizarní skaliska na západním poběží.

Ostrov byl již v polovině minulého století trefně nazván "kontinentem v miniatuře". K největším lákadlům pro turisty patří bezesporu maják na jihu ostrova v Maspalomas, přístav v hlavním městě Las Palmas, nebo jeho pravý opak, jachetní přístav v malém jižním městečku Puerto de Mogan.

Na ostrově Gran Canaria žije přibližně 900.000 lidí, z toho více než polovina v hlavním městě Las Palmas de Gran Canaria. 8,5% obyvatelstva jsou cizinci, tzv. „rezidenti“, kteří mají sídlo na Gran Canarii. Největší počet těchto rezidentů je z Německa, více než 15.000 a tvoří tak největší nešpanělskou menšinu na ostrově. Samotní obyvatelé Gran Canaria se příliš za Španěle nepovažují, inklinují spíše k Jižní Americe, ale hlavně jsou „Canarios“ se svou vlastní kulturou, životním stylem a dějinami.

Klima na Kanárských ostrovech je ovlivněno severovýchodními pasáty a to zejména severní část ostrova. Proudění přináší na této části ostrova mraky, vydatné deště a odlišuje ji tak výrazně od jižní, turisticky využívanější části Gran Canarie. Na severu ostrova a ve vnitrozemí je tedy nejen často zataženo, ale také mnohem chladněji. Na jih pasáty nedosahují a tak je zde v průměru až o 7 ° C tepleji než na severu, a déšť je v průměru pouze 6 dní v roce. 

Ostrov je sice nazýván "ostrovem věčného jara", ale počasí lze spíše přirovnat k českému počátku léta. Teplota je tady většinu roku mezi 26-28° C a je doprovázena mírným vánkem. V zimě sice teploty klesají občas přes den pod 20 stupňů a v noci pod 16°, přesto zde nenajdete nikde topení. Sluníčko totiž zahřeje vždy. Nižší teploty však očekávejte v Atlantském oceánu, často se zde naměří jen 19 ° C, pouze červenec, srpen, září a říjen jsou hřejivější.

Kanárské ostrovy jsou vždy in, pro středoevropany v zimě, na podzim a na jaře, kdy je v našich zeměpisných šířkách a délkách příliš chladno, pro kontinentální Španěly v létě, když se jezdí na ostrovy doslova ochladit, protože na Iberském poloostrově je dusno k padnutí. Klima je ideální i ze zdravotního hlediska, protože malé rozdíly mezi denní maximální a minimální teplotou přejí kardiovaskulárnímu systému, mořský vzduch obsahující jód je ideální pro lidi s plicními a dýchací problémy a o pozitivním vlivu malé nadmořské výšky pro žilní a cévní systém je zbytečné se rozepisovat. 

Kanárské ostrovy mají celkovou plochu 7492.36 km² a leží na 28 ° 32 '11 "N, 15 ° 43 '17" W, asi 150 km západně od jižního Maroka. Patří do Afriky geograficky, ale politicky ke Španělsku a jsou jednou ze 17 autonomních oblastí země.

Pod velením generála Franca bylo souostroví rozděleno do dvou provincií, provincie Východní s hlavním městem Las Palmas, která zahrnovala ostrovy Gran Canaria, Fuerteventura a Lanzarote, a Západní provincii s hlavním městem Santa Cruz a ostrovy Tenerife, La Palma, La Gomera a El Hierro.

Administrativní centrum Kanárských ostrovů je v střídavě na Santa Cruz de Tenerife nebo v Las Palmas de Gran Canaria. Každý ze sedmi ostrovů má vlastní správu, tzv. "ostrovní cabildo." Ostrovy jsou rozděleny administrativně do komun, tzv. "ayuntamientos". 

V současné době žije na Kanárských ostrovech něco málo přes 2 miliony lidí, úředním jazykem je španělština, asi 90% obyvatel se hlásí ke katolické víře. Největší část dnešní populace jsou Španělé. Podíl cizinců na Kanárských ostrovech je 12,3 procent (2007).

Jako španělské území jsou Kanárské ostrovy součástí Evropské unie, avšak s výhradou zvláštních pravidel (výhodná cla, daně a pod.). Cílem výjimek je kompenzovat nevýhody vzdálenosti ostrova od "starého kontinentu". Oficiální měnou je od 1.1.2002 euro, na pesetu se již jen nostalgicky vzpomíná. 

Kanárský hrubý národní produkt je ze 78 procent závislý na sektoru služeb, kterým je především cestovní ruch. Kanárské ostrovy navštíví ročně přes deset milionů turistů (Gran Canaria 3,8), průměrně je realizován v cestovních ruchu ročně obrat přibližně 13-14 miliard euro. Obchod zabírá poměrně malou roli, většina výrobků z Kanárských ostrovů jde do Evropské unie, až v posledních letech se podařilo posílit export do Afriky a Asie. Ostrovy, především díky přístavu v Las Palmas, je možné chápat jako centrum pro přepravu zboží mezi Evropou, Afrikou a Amerikou.

Zemědělství s příspěvkem ve výši 2 procent k hrubému domácímu produktu je závislé od rajčatových a banánových plantáží. Kanárské ostrovy mají největší banánové plantáže v Evropě, nicméně, export trvale klesá a směřuje téměř výhradně do Španělska. Kanárský banán (plátano) je opravdu velmi zvláštní a rozdílný oproti banánům zpoza Atlantiku. Je sladký, sice dobré kvalilty, ale malý, čímž nesplňuje normy EU. 

Ve srovnání s hrubým domácím produktem v EU, vyjádřeno ve standardech kupní síly, dosahují Kanárské ostrovy cca  index 89 (EU-25: 100). Podle Národního statistického ústavu INE je hrubá měsíční mzda zaměstnance na Kanárských ostrovech v průměru 1400 eur, což je druhá nejnižší úroveň ze všech provincií království.  

Autonomní oblast Kanárských ostrovů má druhý nejvyšší nárůst nezaměstnanosti ve Španělsku. V rozporu s těmito trendy má však nejvyšší nárůst spotřeby v celém Španělsku, což je dáno vysokým přírůstkem obyvatel o více než 29 procent za posledních pět let.

Souostroví má ve své autonomní správě většinu národních parků Španělska (čtyři z patnácti). Přírodní rezervace představují asi 60% celkové plochy ostrovů. V souostroví je také nejvyšší hora ve Španělsku: Pico de Teide. Se svými 3718 m se stala také symbolem ostrova Tenerife.

Současní obyvatelé Kanárských ostrovů mají dnes na první pohled málo co do činění s původními obyvateli, domorodci, tzv. Guanches, Jsou to především potomci španělských dobyvatelů a potom přistěhovalci z evropské části Španělska a jiných španělsky mluvících zemí. To je na ostrovech vidět a zejména slyšet v typických španělských příjmeních. I když poslední výzkumy DNA prokázaly, že až 80% obyvatel ostrova má shodné základní prvky DNA právě s původními obyvateli. 

Slyšet jsou ale také rozdíly jazyku "Canarios", který má drobné odchylky od klasické španělštiny "Castellano". Dá se registrovat jasný vliv jižní Ameriky či zemí Karibiku. Důvodem je těsná součinnost mnoha ostrovanů zejména s Venezuelou a dalšími zeměmi střední a Jižní Ameriky. Velká vlna nelegální emigrace, hlavně do Venezuely, se konala v letech 1936-1945, tedy v období před, během a především po španělské občanské válce. Po druhé světové válce byla emigrace legalizována a tak ostrovy opustilo během několika let asi 100.000 lidí z celkových 700.000 především ve směru Venezuela. Tato země je tak často na Kanárských ostrovech uváděna jako "osmý" ostrov. Mnoho z těchto emigrantů nebo už jejich dětí nebo vnoučat, se nyní vrací na Kanárské ostrovy, nebo se vrátit snaží. Tato výměna mezi Canariaos na obou stranách Atlantiku pak přináší mnoho prvků kultury Jižní Ameriky na ostrovy a ovlivňuje i jazyk jejich obyvatel.