Gran Canaria Fórum

Není to tak dávno, co jsem se skoro zařekl, že už o imigraci nebudu psát. Ale dnes docela rád udělám výjimku.

Na jedné straně "migrační barikády" nic moc lichotivé zprávy. Jen za dnešní den 490 nových imigrantů a další hotel, obsazený Maročany a Alžířany, kteří údajně nemají kam jít a tak se musí nechat ubytovat ve 4* hotelu Rey Carlos s all in servisem, přímo v srdci Playa del Inglés. Pěkně za narychlo přebudovaným neprůhledným plotem, aby ty chudáčky snad nikdo neviděl, jak se procházejí po zahradě a nestresoval je, ale zato s povoleným volným pohybem kdykoliv a kamkoliv, to aby si je turisté užili a vrátili se do Evropy plni úžasných zážitků a mohli vyprávět všem dál, jaké že je to na ostrově Gran Canaria super.

Na straně druhé se ale snad již ledy hnuly a viděno trochu optimističtějším pohledem se zdá, že by imigrační krize, resp. tzv. kanárská cesta, mohla dojít k řešení. Ke spokojenosti nejen Kanárských ostrovů, ale snad i celé Evropy. Nezasloužilo se o to však Španělsko a spanilé jízdy ministra vnitra Marlasky do Maroka, Mauretánie či Senegalu, odkud se vždy vrátil s prázdnou. Zklamala i iniciativa předsedy španělské vlády Sáncheze, který sice jede před vánocemi do Maroka na státní návštěvu, ale setkání s králem mu marocký protokol odmítl dojednat, což z jeho návštěvy dělá poznávací zájezd za peníze daňových poplatníků s možností nákupu orientálních dárečků pod stromek. Když k tomu přidáme účet za 11 měsíců, kdy na Kanáry dorazilo skoro 20 tisíc ilegálních emigrantů, z nichž minimálně 10 tisíc jich je už někde v Evropě, tak je jasné, že Španělsko doslova a do písmene při řešení imigrační krize nejen diplomaticky selhalo. A nebýt smluv o vracení imigrantů, uzavřených před 15 lety a skutečnosti, že otěže jednání s africkými státy nyní aktivně převzala Evropské unie, kdo ví, jak by to vše nyní vypadalo.

Je velmi zajímavé, že o tom, co se nyní na „migrační válečném poli“ děje, se skoro nikde nepíše. A už vůbec ne zde na Kanárech. Tady vše usnulo požadavkem na vyklizení mola v Arguineguínu (což se stalo) a snahou mogánské starostky vyklidit imigranty z hotelů, kam je umístila španělská vláda (což se moc neděje). Že se ale začalo s vracením imigrantů do zemí původu a že se usilovně staví náhradní ubytovací kapacity pro imigranty, aby nemuseli být v hotelech, tak o tom je skoro ticho po pěšině.

Ale pojďme si zrekapitulovat aktuální stav.

a/ Maroko přistoupilo na vracení imigrantů z Kanárských ostrovů výměnou za získání více „schengenských“ víz

b/ již týden se vrací imigranti do Senegalu a Mauretánie, policejní zdroje neoficiálně udávají počet tisíc lidí, někde se hovoří o dvou tisících

c/ na Kanárských ostrovech se dokončují trvalé nehotelové ubytovací kapacity pro imigranty o kapacitě sedm tisíc lůžek

Jinými slovy, Maroko, Mauretánie a Senegal již začaly přijímat ty imigranty, kteří „nemají právo na mezinárodní ochranu“ a na Gran Canaria se dělá vše proto, aby imigranti od Nového roku nebyly v hotelech. Vše se změnilo v řádech dní a zdá se to být spojené s tlakem Německa a zejména Francie na Španělsko, aby dostalo migraci pod kontrolu a s právě probíhající návštěvou komisařky Evropské unie pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové v Rabatu. Tu na diplomatické misi doprovází komisař pro sousedství a rozšíření, Olivér Várhelyi z Maďarska. Ten na včerejší tiskové konferenci k začátku návštěvy v Maroku uvedl, že „Evropská unie chce zlepšit spolupráci s Marokem při návratu nelegálních migrantů a současně diskutovat o zjednodušení vízového režimu, zejména v oblasti krátkodobých a sezónních pracovních víz.“

Jinými slovy, Rabat vyhrál, vydírání prostřednictvím útoků lodí s imigranty slaví úspěch. Maroko si udrží nejen finanční každoroční podporu od Španělska ve výši cca 200 mil. eur na obranu hranic, ale získá i bonus v podobě vyššího počtu víz pro marocké pracovníky, to vše výměnou za ukončení nelegálních pokusů dostat se do EU. Takové legální vydírání stylu Erdogan, chtělo by se dodat. Ale uvidíme, jak vše bude fungovat, dnešní počet 490 imigrantů, kteří dorazili na Kanáry výhradně z marockého pobřeží, může znamenat buď to, že pašeráci urychleně vypravují ty, kteří již zaplatili anebo že marocká vláda nemá zemi pod kontrolou.

Podstatné však je, že se obnovily repatriace do Mauritánie a Senegalu, teď se ještě musí přidat Maroko, odkud pochází skoro 80% imigrantů. To samozřejmě vezme vítr z plachet pašerákům lidí a z ostrova Gran Canaria udělá znovu ráj všech, kteří milují pohodu, klid, pláže a krásnou přírodu.

Dlouhou dobu se o „přesvědčení“ Maroka pokoušelo Španělsko, ale zřejmě kvůli své koloniální minulosti a ne příliš velkému porozumění s Marokem v otázce „Západní Sahary“ tahalo evidentně za kratší konec. Svědčí o tom rozhovory mezi Marlaskou a jeho marockým protějškem Abdelouafi Laftitem 20. listopadu, které prostě nevedly k žádným závěrům. Například Španělsko nebylo letos schopno uskutečnit jediný návrat přes hranice Ceuty a Melilly, které Maroko od 13. března kvůli pandemii Covid-19 uzavřelo. Vše se snad změní až teď, po zásahu EU.

Evropská komisařka pro vnitro přijela, podle jejího vyjádření, „s mandátem“ vyjednat výměnu většího počtu víz za návraty nelegálních přistěhovalců z Kanárských ostrovů. Johansson se dokonce před novináři vyjádřila, že „Stárnutí Evropy vyžaduje novou pracovní sílu, ale nelegální příjezdy děsí evropské občany […] Mnohem méně nelegálních příjezdů a navracení těch, kteří nemají nárok na azyl, podle mě úzce souvisí s usnadněním víz a legální migrací.“ Zmínila dokonce i projekty integrace a migrace pracovních sil financované EU a zdůraznila význam „úzké spolupráce“ s členskými státy EU v otázce migrace v souladu s „pragmatickým“ přístupem a „inkluzivní spoluprací s Marokem a všemi členskými státy“.

Tak uvidíme, snad to nebude z louže pod okap, kdy 20 tisíc ilegálních imigrantů bude nahrazeno 20 tisícovkami legálních migrantů, kteří dostanou schengenská víza a pod taktovkou Bruselu budou „dobrovolně“ přijmutí všemi unijními členskými státy. Ale to už je jiná kapitola a musíme věřit, že státy V4 svou politiku „žádných povinných kvót“ udrží a tím udrží zájem o jakoukoliv migraci do Evropy na nižším rychlostním stupni. Evropě to podle mého může jen prospět, protože proč chce Evropa pracovní sílu či spíše pobírače sociálních dávek z Afriky, když jen ve Španělsku je přes 4 miliony nezaměstnaných, to mi ještě nikdo nevysvětlil.

Co říci závěrem?

Zřejmě nejvhodnější jsou slova mistrů českého humoru pánů Smoljaka a Svěráka: „Nemusí pršet, jen když kape“. Prostě a jednoduše, nemusí se vracet denně tisíce ilegálních imigrantů, ale mělo by to být vždy více, než kolik jich přijede. Protože z 19 500 migrantů, kteří přijeli letos na Kanárské ostrovy, je podle oficiálních údajů přibližně 7 000 ubytováno v táborech a hotelech, to platí španělská vláda z půjček od EU; další 2 000 jsou nezletilí o které se stará kanárská vláda a další autonomie; a dalších 500 je stále v internačním táboře Barranco Seco v Las Palmas a čeká na své vyhoštění.

U zbylých 10 000 není jejich osud bohužel oficiálně znám, asi dva tisíce již letěli zpátky a 8 tisíc je někde v Evropě. Že je tam někdo pustil, i když je s nimi vedeno řízení o vyhoštění, je námět na další blog. Proč to někdo dělá a pouští do Evropy lidi bez zabezpečení, prostředků ba i možné teroristy, to je skutečně otázka, kterou si každý z nás musí zodpovědět, než vstoupí při příštích volbách do volební místnosti. A pak případně přiložit polínko ke změně této zvláštní evropské strategie. 

Hezký večer. Karel