Gran Canaria Fórum

Zatímco Německo uvaluje karanténu a nebo PCR testy na všechny cestující z Katalánska, Aragonie a Navarry, zatímco v městečku Tunte na Gran Canaria místní staví barikády proti příjezdu nakažených ilegálních imigrantů a proti vlastním lidem musí zasahovat policie, zatímco se ekonomika Španělska hroutí a Evropa musí bleskurychle uvolňovat směr Madrid mimořádnou injekci ve výši 20 miliard (!!!) eur (kvůli tomu sumit nebude, paní Leyenová?), aby bylo na výplaty zaměstnancům z převážně turistické branže tč. na kurzarbeitu, protože epidemiologická situace je katastrofální a už ani Britové nesmí do Španělska bez karantény po návratu, tak socialistický premiér Pedro Sánchez si letí za 67 tisíc eur vládním Falconem na „kanáry“ na dovolenou do královské rezidence, aby za týden letěl na Mallorku přes Madrid a pak pro změnu do Huelvy přes Madrid, protože má naplánovanou třínedělní rodinnou dovolenou. A do toho skandály vládní strany Podemos, emigrace exkrále, termín pro odevzdání rozpočtu na 2021 do Bruselu ke schválení (15/10) a hlavně imigrační krize. Samozřejmě nemůžu zapomenout na slib vůdce opoziční strany VOX, který slíbil na září vyvolat hlasování o nedůvěře socialisticko-komunistické vlády. No, takovou zápletku by pro podzimní dějství španělské historie nevymyslel pro svého detektiva Marlowa ani literární velikán Chandler. 

Premiér Pedro Sánchez na jaře s oblibou a často říkal, že Španělsko je „ve válce“ proti koronaviru a dlužno dodat, že v tomto se blížil pravdě, alespoň co se týká následků. Ačkoli je pravda, že nedošlo k žádné materiální destrukci, jako ve skutečné válce, krize kolem Covid-19 si přímo či nepřímo vyžádala ve Španělsku tisíce úmrtí a astronomické ekonomické náklady. Tak vysoké, že ekonomové jarní zhroucení španělské ekonomiky přirovnávají k poslednímu velkému požáru, který zemi zasáhl, k občanské válce. Alespoň co se následků týče.

Zastavení ekonomiky, které velmi necitlivě provedla socialisticko-komunistická vláda pod vedením dua Sánchez – Iglesias, způsobilo ve Španělsku skutečně katastrofu. A co je nejhorší, nejsou peníze na její nastartování. Posuďte sami: od dubna do června se španělská ekonomika doslova zhroutila a spadla o 22,1% ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku. Ve čtvrtletním vyjádření, v porovnání s prvním kvartálem letošního roku, činil pokles 18,5%.

HDP v běžných cenách zaznamenal pokles o 244 877 milionů eur, vlastně se snížil na úroveň před 14 lety. Co je však nejpodstatnější, zkolaboval jeden z hlavních motorů španělské ekonomiky, národní poptávka. Spotřeba domácností meziročně klesla za druhé čtvrtletí o 25,7%, investice celkově klesly o 25,8% ve srovnání s 2019, o více než 30% spadly investice do bydlení a do strojů a zařízení. Propadl se také zahraniční sektor, vývoz se snížil o 38,6% a dovoz o 33,1%.  

Ale pokračujme, katastrofická data ještě nekončí. Španělský průmysl zaznamenal meziročně pokles o 23,8%, služby o 22%, jediné zemědělství se drželo a rostlo meziročně o 7,4%. Výrazně rostla také nezaměstnanost, jen ve stavebnictví klesl počet pracovníků o 20%, ve službách o 19,5% a v průmyslu o 14,8%. Nad vodou se drželo opět jen zemědělství, zde se počet pracovníků zvýšil o 7,5%.

Doslova katastrofální je ale situace v chloubě španělské ekonomiky, v cestovním ruchu. Krizí je postiženo pět milionů pracovníků a ztráty se šplhají k astronomickým 83 miliardám, eur samozřejmě. Odvětví cestovního ruchu je jedním z nejdůležitějších ve španělské ekonomice, a to jak v hrubém domácím produktu (HDP), tak v počtu Španělů, které zaměstnává přímo nebo nepřímo. Přímo či nepřímo cestovní ruch ovlivňuje 5 milionů pracovníků a minimálně osm dalších odvětví ekonomiky, které s turismem souvisí. Cestovní ruch se podílí na tvorbě až 12% hrubého domácího produktu a pracovníci, které přímo zaměstnává, také představují více než 12% z celkového počtu lidí zaměstnaných ve španělské ekonomice. Nepřímo pak je krizí zasaženo až 27% ze všech zaměstnanců ve Španělsku. Vždyť, s turistickým ruchem souvisí kultura, gastronomie, doprava a všechny možné volnočasové aktivity, to vše je spojeno s miliony lidí, které do Španělska cestují nejen v létě, ale i na vánoce, Velikonoce vlastně v průběhu celého roku. Jen pro příklad uvedu, že pozemní doprava zaměstnává kolem 600 000 Španělů, 50 000 jich pracuje v letecké dopravě a téměř půl milionu v oblasti ubytování, které je dnes vlastně zavřené.

To vše si bezpochyby uvědomoval Pedro Sánchez, když jel v červenci na sumit do Bruselu a o tom všem jistě předem informoval během předsumitových bilaterálních setkání v Berlíně, Paříži či Stockholmu. Španělsku šlo o všechno a Bruselu potažmo také. Španělsku již žádná banka, s ohledem na dluhy veřejných rozpočtů ve výši 100% HDP, za rozumný úrok nepůjčí a Brusel či lépe Berlín zase nechtěl dopustit, aby se jižní křídlo eurozóny zhroutilo. A výsledkem byla dohoda všech států, ze které nikdo moc moudrý nebyl, proč vlastně vznikla a proč si stav ekonomik po koronakrizi neřeší státy samostatně.

Jak je ale dnes, ve světle dalších aktuálních 20 miliard eur, rychle nalitých do Španělska na platby kurzarbeitu vidět, jinak to prostě nešlo, tedy vyjma odchodu Španělska a případně i Itálie z eurozóny, což by mělo za následek zřejmě i konec EU jako takové. A to si nemohli (a nemůžou) v Berlíně připustit, že by jejich koncept Evropy zkolaboval, navíc v době, kdy se řeší i brexitová smluva.

Prostě Evropa musí vypadat jednotně, skvěle, hrdě a nadšeně a proto nyní zaplatí za Španělsko cokoliv.

A Pedro si je toho všeho velmi dobře vědom, proto tak v klidu a pohodě odletěl svým Falconem na kanáry a uzavřel se se svým milovaným basketbalovým míčem za vysokou zdí královské rezidence. 

Hezký den