Gran Canaria Fórum

Jak uvedla nedávno španělská TV, již jen pět zemí „schengenu“ – Lucembursko, Portugalsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko neodrazují své občany před cestou do Španělska. Zajímavé je, že španělská centrální TV nezná Českou republiku, která stále bere celou zemi jako „bezpečnou“ a že taky nezná „kanáry“, neboť Kanárské ostrovy jsou například pro Dánsko, Norsko, Švýcarsko, Německo a další země výjimkou v tomto španělském „nedoporučování“. I to něco vysvětluje o vztahu Španělska ke Kanárské autonomní oblasti.  

Faktem ale je, že Španělsku se v posledních dnech "daří", tedy pokud se týká „koronavirové“ statistiky. Jen za poslední tři dny hygienici „vytestovali“ dalších 8.618 nových případů a uvádějí, že za posledních sedm dní zemřelo „s“ covidem v celém Španělsku 65 osob. Nechci se v žádném případě dotknout mrtvých a jejich nešťastných příbuzných, ale trochu tak nějak celkově postrádám jednotnou metodiku zjišťování „zemřelých na covid“, aspoň v rámci EU. Pokud není jednotný systém, pak je každá statistika doslova nic říkají. Ve Španělsku je navíc vše komplikované tím, že centrální výkazy jednou obsahují a podruhé nezahrnují Katalánsko a Madrid. Proč tomu tak je nevím, rád se ale nechám poučit, tak pokud někdo ví, šup do diskuze, dík. 

Stejně tak chybí (nebo jsem ho aspoň nenašel) nějaký koeficient, který by eliminoval různé počty provedených PCR testů na počet obyvatel v různých zemích. O koeficientu, který by nějak „ohýbal“ případnou chybovost testů už ani nemluvím. Španělsko například vykázalo jen za posledních 24 hodin 1.486 nových aktivních případů (celkem od začátku „epidemie“ 322.980) a to proto, že testuje doslova „o život“. Denně je prováděno 47.300 testů, celkem již 5 milionů od začátku „pandemie“, či spíše hysterie. Pokud k tomuto číslu připočteme sérologické testy, dojdeme na 50 milionové Španělsko již k počtu 7,5 milionu provedených testů. Za bratru 5 měsíců. To je skoro sedmina populace. Co je ale zarážející, že více než 60% pozitivně testovaných nemá žádné příznaky nemoci, jsou plně asymptomatičtí. A počet „nemocných“ bez příznaků stále roste, stejně tak jako počet „nemocných“ mladých lidí, úplně v rozporu s tím, čím nás krmili na jaře. Třeba je to ale jen tím, že my „staříci“ si prostě dáváme víc pozor, všude nás sprchují gelem a každému se vyhýbáme obloukem. Rozhodně od věci také není občasné měření teploty, našinec je aspoň v klidu, že ho nic netrápí. Tedy pokud není ten „bezpříznakový“ prototyp. Ale dost možná virus slábne a nebo žádný nikdy nebyl a na jaře to prostě byla jen silnější chřipka. A mohutná snaha jižních zemí vytřískat nějaké peníze z EU. Kdo ví. 

Španělsko je ale země jako každá jiná a žijí zde normální lidé. A tak se člověk nemůže divit, že už jdou mezi dělným lidem různé zvěsti. Ani se jejich „šiřitelům“ nedivím. Počty „nemocných“ a denní přírůstky  již dávno převyšují březnová čísla a tak se lidé začínají obávat nejhoršího. Ptáte se čeho? Odpovím malou hádankou. Psal mi známý z Madridu, že ve středu nemohl sehnat toaletní papír, asi tak. A k tomu premiér Sánchez přerušil dovolenou a dnes místo basketu, bazénu či moře trávil dovolenou na Lanzarote v telekonferenci s ministrem zdravotnictví Illou a hlavním epidemiologem Simonem. Tak se necháme překvapit na co chytrého kluci přišli. Je to takový rébus, počty nemocných jsou horší než v březnu, kdy se vyhlásil výjimečný stav a země se na skoro 100 dní uvrhla do karantény, která ji doslova zlikvidovala. Ekonomové již spočítali účet - bratru čtvrt bilionu eur. Nyní je nemocných víc a tak logicky by se měl opět vyhlásit výjimečný stav. Ale to by znamenalo již definitivní konec španělské ekonomiky, následovaly by občanské nepokoje (náznaky již v dubnu byly VIDEO) a zřejmě rychlé volby. A je více než jisté, že socialisticko-komunistická vláda by šla do ... zapomenutí. A teď babo raď. Nechtěl bych být v kůži premiéra Sáncheze. Když nyní nevyhlásí výjimečný stav, zcela jistě se totiž setká s otázkou: a proč se v březnu vyhlašovalo? A na to se bude zejména v kontextu těch obřích ekonomických ztrát jen velmi těžko odpovídat. I když ... možná už má Sánchez řešení, třeba navrhne státní rozpočet nepřijatelný pro všechny politické strany a se ctí, po jeho neschválení parlamentem, podá králi demisi. 

Ale pojďme na kanáry, k nám domů. Zvýšený počet případů čínské chřipky už totiž „doběhl“ logicky i nás, protože prostě letadla do/z Španělska létají a létají. Navíc je léto, všude se slaví, tisíce lidí jsou na plážích, nikdo nedodržuje nic z doporučovaného natož nařízeného, pokud se někdo ozve s požadavkem na „odstup“, je za třídního nepřítele. A všude koluje „šíša“, pijí se nápoje se spoustou ledu, brček je nedostatek, mladí lidí se mají rádi a tak není divu, že se respirační choroby šíří a šíří a nemocní jsou hlavně mezi 20 a 29. Navíc každý místní „macho“ musí dokazovat svou nadřazenost nad zbytkem světa tím, že roušku má zásadně na bradě a když už jooo ji musí mít nasazenou, třeba v prodejně kde je ostraha, tak si ji ležérně umístí pod nos. Vrcholem všeho je potom sundání roušky za účelem kýchnutí a oblažení všech „méněcenných“ myriádou virů, nejlépe ve frontě na maso v Hiperdinu. Ale abych nikomu nekřivdil, po pčíkanci si ji každý macho zase poctivě nandá, prostě zákon je zákon, že? A tak nám tady případy rostou, i když s testováním se tady nikdo nepřetrhne. Snad nějakých 140 tisíc testů na 2,2 mil. obyvatel od začátku všeho. Jen z hlavy se dá spočítat, že je to nějakých slabých 6% z populace, zatímco na kontinentu je to bratru 15%. Tak snad je ten rozdíl daný jen tím, že nechtějí strašit turisty a ne něčím jiným. Ale nebojte, zatím tady máme toaleťáku všude dost :-).

A do toho nám ta příjemná kanárská koronová čísla vyloženě kazí imigranti, kteří si sem jezdí jako na pozvání, letos již skoro 3,5 tisíce. Španělská vláda už je nemá kam umisťovat, do Španělska si je vozit nechce (ale hranice bránit také ne), navíc se blíží školní rok a je třeba vyklidit internáty, tak se shání na GC ubytování pro bratru 400 imigrantů. Nemáte někdo doma volno? Z politiků se k tomu nikdo nemá, i když nás poučují, že se k migrantům nemáme otáčet zády. Ale třeba to teprve přijde a půjdou nám příkladem, až bude státní ubytovací kapacita plná.

Navíc trochu skřípe každodenní péče o drahé ilegální turisty, včetně jejich kontroly a dohledu nad jejich pohybem, když už jsou tady ilegálně. Asi nejsou lidé na jejich ostrahu. Na mém milovaném ostrově je tak k vidění jev, o kterém jsem myslel, že se ho nikdy nedožiju a o kterém jsem slyšel vyprávět třeba ze Sicílie. Vejdu na letišti na toaletu a tu máš čerte kropáč, na zemi u umyvadel sedí dva imigranti a jedí housku. Dalšímu subsaharskému turistovi se o víkendu zachtělo se z Las Palmas vrátit tam, kde trávil předchozí měsíce a bylo mu tam moc dobře a tak se prostě vypravil pěšky z hlavního města do Tunte (mapa). Říkám si, kolik jich tady asi jen tak chodí a nikdo neví kde. A také si říkám, kdy se něco stane, tak jako v tomto případě, kdy ten nešťastník sice došel po dvou dnech do Tunte, ale zdravotníci mu po absolvování maratonu naměřili velmi vysokou teplotu. Raději nedomyslet, co mu bylo a koho po cestě potkal. Navíc, ti imigranti chtějí do Španělska, tady jsou frustrovaní a nedej Bože, aby si tu frustraci chtěl některý z nich nějak ventilovat. Zřejmě z toho i měli obavu obyvatelé horského městečka Tunte (informovali jsme v bleskovkách), kteří stavěli barikády a v počtu více než sto či spíše dvě stě lidí se bránili příjezdu a ubytování 73 imigrantů, které tam chtěl španělský vládní zmocněnec ubytovat na dobu karantény. Ostatně ani se jim nedivím, protože 13 z nich mělo nebo vlastně má covid a ostatní to jistě nemine, když s nemocnými trávili posledních několik dní v trupu lodi a ve stanu na molu přístavu. Vecinos de Tunte však neuspěli, přijela španělská policie a bylo po ptákách, doslova. Vlastní občany policie donutila nebránit vstupu ilegálních imigrantů. Co mi to jen připomíná, že by potlačení práva Katalánců na referendum? Na hlavu obyvatel města, kteří hrdinně bránili své spoluobčany a děti pak dokonce přistála (ani raději nebudu psát od koho a z jaké politické výšky) hutná slova o rasismu.

Dnes je to nějak do smutna, tak raději budu končit. Víte, rád se v poslední době vracím k hrdinům mých dětských dní, dvojici V+W, měl jsem tehdy jejich knižní trilogii přelouskanou snad stokrát a dospěláky jsem za dlouhých večerů u táborových ohňů „bavil“ citacemi z jejich her. No to víte, tehdy ještě nebyla všude elektrika a tak se večery trávily úplně jinak, u táboráku, petrolejky nebo pod hvězdnou oblohou. Když na to dnes pomyslím, tak musím smeknout před tou úžasnou dospěláckou tolerancí a trpělivostí. Na opakovanou četbu knížek V+W, tedy spíše scénářů jejich her, si dnes ale bohužel musím nechat zajít chuť (no prostě je mám v ČR), ale díky moderním vymoženostem si alespoň dopřávám jejich písničky či ukázky z jejich děl. Je úžasné, jak i po skoro 80 letech jsou jejich moudrá slova více a více pravdivá. Jako by se snad svět po velké zatáčce, nedej Bože, zase vracel někam do těch „třicítek“.

Najděte si tedy chvilku v tom dnešním poblázněném světě a poslechněte si se mnou Davida a Goliáše, sice již jen v podání samotného Wericha, ale i tak je to krásná písnička. A hlavně věnujte pozornost té druhé části. Jak je tahle píseň aktuální! Hlavně ten, podle některých, tehdejší době poplatný dovětek ... „mějme hlavy v písku jako pštrosy, i když nám to spálí šosy. Jenže lidem nejde jenom o šosy, ale o krk a o značné obnosy.. ...a proto jsme otroci“. A pak s úžasem zjistíte, na co všechno „aktuálního“ se tato písnička dá naroubovat.

Tak hezký a hlavně veselý den.