Pondělí 31. srpna 2020
Víte jak vyřešit kvadraturu kruhu? Upřímně já ne, a pokud vím, potýkali se s tímto problémem beznadějně matematici již od starověku. Znal jsem dokonce jednoho člověka, který ač neznalec matematiky tak jako já, věřil svému dědečkovi, který prý po 20ti letech usilovné práce údajně našel řešení kvadratury kruhu, ale bohužel pro dějiny nenechal po sobě ani zmínku toho, jak tuto matematickou konstrukční úlohu vyřešil, hlavně jak se vypořádal s faktem, že „Pí“ je transcendentní.
Více lidí snad slyšelo o další osobě, tentokrát historické, která se snažila o nemožné stejně jako zmíněný dědeček. O Sisyfosovi. Ten tlačil kámen do kopce, aby mu nakonec těsně pod vrcholem spadl dolů a on musel začít znovu. Jako dítě školou povinné jsem miloval Řecké báje a pověsti a mnoho dní a večerů jsem trávil ponořen do příběhů těch úžasných a nebojácných hrdinů. Příběh Sisyfose mi ale přišel obzvlášť krutý, i když byl vlastně příkladně a krutě potrestán za všechny ty nepravosti, které všem způsobil. Soudci mrtvých mu přikázali, aby tlačil obrovský kámen na kopec a na druhé straně ho skutálel dolů. Jenže to se Sisyfovi nepodařilo, kámen mu vždy těsně pod vrcholem vyklouzl a valil se zpátky dolů. Sisyfos tak musel (nebo stále musí?) začínat stále znovu. A tak je navěky k smrti unaven, trpí marností svého počínání a bezvýchodností situace, na niž je i jeho příslovečná chytrost krátká. Sisyfos je prostě a jednoduše symbolem nesmyslné, otupující a bezvýchodné činnosti, ze které nikdy nemůže být užitek, která nikdy nevede ke smyslnému cíli.
Upřímně se přiznám, že nevím, ke komu z těchto dvou nyní přirovnat předsedu kanárské vlády Ángel Víctor Torrese. A pokud bych ho přirovnal k Sisyfosovi, tak nevím, komu tak ublížil, že musí mít takový nemilosrdný politický osud. Vždyť to všechno mělo být úplně jinak, krásné vítězství ve volbách, ekonomika našlápnutá že stačilo jen držet rovně řídítka, vše bylo „nalajnováno“ rovně ke zdárným zítřkům jako základní čára na tom nejlepším antukovém dvorci. A pak přišel kropáč, tedy Covid, který všem plánům učinil přítrž. A Ángel narazil na problém, který je neřešitelný jako ta výše uvedená kvadratura kruhu. Problém ukazatele 50 nových případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel za pouhých sedm dní! Ukazatele, kterého se drží všechny evropské země jako klíště. Ukazatele, který nyní musí Ángela budit v nočním spánku, tedy pokud mu vůbec dá usnout.
A přitom ještě koncem července to vypadalo skvěle, skoro stejně jako na konci června. Totální karanténa (spíše vězení) v rámci výjimečného stavu způsobila, že počty nemocných novým koronavirem klesly skoro k nule a turisté mohli začít létat. Sice se tak nestalo v tom objemu, jak zde mnozí namyšleně očekávali, ale přeci jen, létali a hoteliéři již začínali počítat ty pečené holuby, které jim stejně tak jako posledních 10 nebo 20 let budou dále létat do huby. Začátkem srpna však přišel problém, jako následek Ángelovy nedůslednosti v prosazení PCR testů. Stačil jeden (!!!) nemocný člověk (Španěl), který na Gran Canaria přiletěl z Madridu a než ulehl s šípkovým čajem do postele, stačil obrazit několik diskoték a předat svůj virus štěstí dalším (prokázaným) 140 lidem. No a potom už to jelo z kopce a dnes je počítadlo v Las Palmas na třech tisícovkách. A to už nikdo jiný než totální karanténa nezastaví. Pokud je někdo jiného názoru, budu mu držet palce, ale, prosím, pokud zná řešení tohoto koronavirového problému, ať nejprve zkusí sestrojit k danému kruhu čtverec o stejném obsahu, a to pouze pomocí pravítka a kružítka. Možná se tím proslaví více.
Na tomto stavu, který je momentálně na „kanárech“, již nikdo nic nezmění, naši věrní čtenáři, kteří čtou naše „Postřehy“ pravidelně, vědí, že jsme to již mnohokrát rozebírali. Canarios jsou „živel“, obzvlášť v létě o dovolených a nikdo a nic je nezastaví. Prostě se muckají, slaví cumpleaňos a roušky nosí na půl žerdi. A hlavně, neznají kapesníky a objevili úžasnou zábavu “hacer botellón”. Takže je nezastaví ani pokuty, ba ani taková breberka prefíkaná, která za sebou nechává skoro výhradně osoby bez příznaků.
A tento stav neovlivní žádné, byť sebelépe sestavené proslovy předsedy vlády Torrese, ani jeho ustarané oči. Například projev z dnešního dne, kdy předseda vlády Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres, všem sdělil, že se nyní (pokolikáté?) hraje o všechno, o „zimní sezónu“ v cestovním ruchu, což je klíč pro kanárskou ekonomiku. A aby to všechno klaplo a letadla a hotely se zase zaplnily a volební období bylo zase plné radostných dnů, tak proto stačí jen snížit míru nových případů za posledních sedm dní pod 50 na 100 000 obyvatel, tedy o polovinu. Hračka, asi tak jako ta „dědečkova“ kvadratura kruhu. Už by měl někdo Ángelovi vysvětlit, že pokud budou lidé brát peníze za nicnedělání (ERTE, obdoba kurzarbeit) a pokud budou mít „teletrabajo“ (home-office) ve stylu «teledeporte» (home-sport), «telepaseo» (home-procházky), «telemaratón de series» (home-seriály), «tele segunda residencia» (home-chalupa), pak nic dodržovat nebudou. Prostě a jednoduše: Makarenko nemakarenko, cukr a bič je to jediné, co bude na „canarios“ fungovat. Tak jako to platí všude jinde na světě, abych nebyl napaden, že jsem si na někoho zasedl.
Ángel si to už možná uvědomuje a tak byl dnes před novináři hodně emotivní, ještě více, než ve čtvrtek večer, kdy oznámil nová a tvrdší opatření proti šíření koronaviru. Torres dnes opět apeloval na „angažovanost a odpovědnost občanů", zejména v sociálním a rodinném prostředí, které je současným „centrem ohnisek". Právě teď je „v sázce zdraví, ekonomika, současnost a budoucnost Kanárských ostrovů“. Jen je nutné „zlepšit čísla".
Jak jednoduché, milý Watsone! Vše je jasné, tak vzhůru ke světlým zítřkům! Jako kdybych byl zpátky v dětství a četl ty „rudoprávní“ titulky o tom, že vyrobíme více cementu a pšenice a tím nad tím virem zvaným kapitalismus zvítězíme. Proklamace, fráze, kterým nikdo nevěřil a každý se zachoval podle svého a po protrpěném týdnu odjel na chalupu. A Torres se dopouští stejné voluntaristické pitomosti aniž nabízí řešení.
Všechna ta prohlášení předsedy kanárské vlády jsou jen vyjádřením jeho naprosté beznaděje. A ta dnešní obzvlášť, protože je pronesl po setkání s vrcholným představitelem, výkonným ředitelem TUI Group, Sebastianem Ebelem. Představitelem jediného operátora z významného trhu, který ještě vozí a chce vozit turisty na kanáry. Britové to totiž mají zakázané a ostatní trhy, ve vší úctě, jsou zanedbatelné. Prostě Němců jen na Gran Canaria loni přijelo 1,3 milionu. A ten Ebel se nechal diplomaticky slyšet, že podle jeho názoru v září „se situace bude moci ještě zvrátit.“ Současně řekl, že Kanárské ostrovy jsou „nejdůležitější zimní destinací, zejména letos“, protože „zákazníci chtějí cestovat“, a proto „je velmi důležité“, aby se ostrovy zbavily zdravotního varování, které nedoporučuje cestovat do destinací s vysokou míry nákazy.
A je to tady, bohužel. Němci chtějí cestovat a "kanáry" jsou (budou) v klatbě. Ebel doslova uvedl, že nyní, když „kanáry“ „překročily hranici 50 nových případů za sedm dní na 100 000 obyvatel a je více než pravděpodobné, že Kanárské ostrovy vstoupí do seznamu rizikových destinací“, je podle jeho názoru nutné, aby ostrovy urychleně minimalizovaly negativní údaje a odstranily toto varování během několika týdnů. Podle Ebela jsou následující dny „rozhodující“, takže pokud je možné „klesnout“ pod 50 nových případů na 100 000 obyvatel, „odměna bude stát za to“ a Kanárské ostrovy „budou velkým vítězem zimní sezóny“, kvůli uzavření dalších destinací. V této souvislosti Ebel připomněl, že k infekcím novým koronavirem prokazatelně nedochází u turistů, ale na rodinných a společenských setkáních domácího obyvatelstva a proto v souladu s předsedou kanárské vlády apeloval na „individuální odpovědnost“.
Dosahování bezpečných hodnot závisí na chování celé společnosti, uvedl výkonný ředitel TUI a vyzval i k „extrémním opatření“. Jen tak bude možné „udržovat a zvyšovat počet letů a konektivitu s Kanárskými ostrovy“ a jen potom bude příští zimní sezóna možná „nejlepší za poslední desetiletí“. Podle Sebastiana Ebela je nastávající zimní období pro Kanárské ostrovy „velkou příležitostí“, pokud je možné snížit nákazové hodnoty pod 50 případů na 100 000 obyvatel. Uzavření evropských destinací by z ostrovů udělalo podle jeho názoru jeden z mála dostupných turistických cílů, což by byla „jedinečná příležitost získat velkou část podílu na trhu“.
Závěrem Sebastian Ebel zdůraznil, že společnost TUI zatím neruší své rezervace, ale že o dalším postupu bude rozhodnuto v řádech dní a že vše závisí od toho, zda německá vláda stanoví Kanárské ostrovy jako rizikovou oblast. V případě, že varování před cestou na „kanáry“ pro německé občany vstoupí v platnost „nemusí to být na dlouho“, vše závisí na tom, jak se podaří zvládnout epidemiologickou situaci.
Nevím jak vám, ale mě to připadá, že meč je zlomen. Sebastian ví zřejmě víc, než se zatím oficiálně (na kanárech) píše. I když kancléřka Merkelová ve čtvrtek „kanáry“ na seznam rizikových zemí „zatím“ nezařadila, vývoj je podle Ebelových slov pravděpodobně nevyhnutelný. Pro „kanáry“ bohužel. To nejsmutnější je, že ačkoli jsou ta největší ohniska jen v Las Palmas de Gran Canaria a Arrecife, tak zahraniční vlády „se nedívají na jednotlivé ostrovy, ale na Kanárské ostrovy jako celek“. Ebel doslova uvedl, že diferencování podle ostrovů „není možné“.
Zima byla pro Kanárské ostrovy jedinečnou příležitost jak zachránit zaměstnanost a sociální smír. Bohužel, většina canarios byla proti. Buď nepochopili souvislosti, nebo se příliš nechali ukolébat vývojem posledních desítek let, kdy turisté přijížděli na ostrovy tak nějak samozřejmě. Skutečnost, že německá vláda prohlásí Kanárské ostrovy rizikovou oblastí, je nevyhnutelná. Čísla jsou prostě proti. A ta ze dne na den nezmění nikdo, ani předseda kanárské vlády, byť to myslí sebelépe. Bohužel je v beznadějné „dědečkovské“ roli Sysifose. Nikdo mu sice nemůže upřít PR snahu, že Kanárské ostrovy byly první komunitou, která požadovala testy PCR v místě původu nebo v cíli, ale realita je taková, že ze španělské pevniny, která je koronavirem nejvíce postižená v Evropě, létají na Kanárské ostrovy tisíce lidí denně a nikdo je nekontroluje. Snad je to nedůsledností „Sysifose“ Torrese, snad malými kompetencemi v rámci smlouvy Kanárských ostrovů se Španělskem, snad politickou impotencí madridské socialisticko-komunistické vlády. Faktem je ale skutečnost, že koronavirus dříve nebo později zlomí socialistům včetně Torrese na kanárech vaz. A pokud to neudělá koronavirus, budou tím katem jen o pár dní později ilegální imigranti. Protože problémy takového rozsahu a charakteru nelze vymlčet. Ten kámen už z toho kopce prostě padá a nikdo ho nezastaví. Snad to vše nezlomí mým milovaným „kanárům“ vaz.
Nejsmutnější na to všem je, že v konečném důsledku to odnesou nejvíc obyčejní lidé, canarios. Ti lidé, kterým dnes nikdo z politiků není schopen (či ochoten?) jasně, trpělivě a srozumitelně vysvětlit, o co se jedná. A přiměřenou formou je "donutit" dodržovat rozumně nastavená pravidla. Vysvětlit jim příčinnou souvislost mezi turistickým ruchem a jejich příjmy. Vysvětlit jim, že donekonečna peníze z nebe padat nebudou, že na dluh se žít nedá. Vysvětlit jim, že bez turistů prostě nebudou "kanáry" tak jak je vidíme, vnímáme a žijeme.
Kanárské ostrovy jsou bez diskuze jednou z nejlepších destinací na světě, zbývá jen maličkost. Disciplínou všech, včetně politiků, porazit ukazatele, které stanovují pravidla té proklaté „W-H-O pandemie“.
Chtěl bych kanárům při řešení této kvadratury kruhu upřímně popřát Mucha suerte!