Úterý 23. června 2020
Je to již dva dny, co si Kanárské ostrovy doslova užívají stav svobody po ukončení nouzového stavu. On sice až tak nouzový v posledních třech týdnech nebyl, ale přesto. Vše vypadá idylicky. Nemocných je plus mínus stále stejně, pár jich přibude, pár se zase uzdraví, jen ten průměr nám trochu kazí imigranti z Afriky. Ekonomické otřesy se zatím nikoho nedotkly, to jen ti novináři trochu straší, když informují, že jednání o ERTE (kurzarbeit) se zasekávají, politici se neshodnou, někdo říká prodloužit do září, jiný do konce roku. Ale "mámo", penízky z ERTE přišly a tak o co jde. Zatím.
Kdo se však na věci kolem sebe podívá trochu podrobněji, toho začíná šimrat kolem žaludku. Ale popořádku. Výjimečný stav sice skončil, vše se rozvolňuje, ale již se na kontinentu (španělském) objevilo dvanáct poměrně silných nových ložisek koronaviru. Jak? Inu to je prosté, třeba jeden přiletěl s humanitárním transportem z Bolívie, ten druhý ... a ten třetí ... . Prostě lidé se začali pohybovat, kontroly jsou takové, no, jak to říct, jižanské, o testech se stále mluví a o individuální zodpovědnosti a dodržování pravidel si nechte zdát. Kdo nevěří, ať na pláž Maspalomas běží. Jako by se nechumelilo, řekla by moje babička. A pak bude stačit jen jeden nemocný, bez příznaků, který tam půjde také, no, raději nedomýšlet. A že není situace příliš dobrá, s individuální odpovědností i novými ohnisky, svědčí i vyjádření místopředsedkyně centrální vlády, která bez mrknutí oka řekla, že pokud se virus znovu "rozjede", tak vláda bez váhání zavede opět výjimečný stav, ten známý stav poplachu estado de alarma. A klidně v celé zemi. Baf.
A do toho radostného okamžiku se nám objevil cirka osmdesátistránkový elaborát guvernéra španělské centrální banky, který varuje. A upozorňuje. A navrhuje. Není to dobré čtení. Zkráceně .... veřejné finance jsou v ohrožení, to je takový rozjezd v té zprávě, ale to slyší Španělé už léta a nic se stále neděje, tak kdo by tomu věnoval pozornost. HDP ve druhém čtvrtletí se (zatím neoficiálně) propadne možná i o 22%, to už je horší a o výhledu na třetí kvartál se raději mlčí. Nezaměstnanost prudce naroste, je nutné rychle novelizovat úpadkový zákon a hledat shodu napříč politickým spektrem nad zásadními změnami. A konečně jsme u jádra pudla. Dosud, i přes nouzový stav a zastavení ekonomiky, tak vláda prostě rozdávala. Využívala zkrácený legislativní proces, vystrašenost lidí a rozdávala. Aby se samozřejmě líbila. Časy hojnosti však končí, peníze z EU "nepřitečou" a tak guvernér plánuje a) revizi DPH s cílem získat více finančních prostředků (prostě je moc položek s nulou a nebo malou sazbou), b) revizi daňových úlev (mno, je jich prostě moc a vybírat se musí), c) revizi penzí včetně přehodnocení věku odchodu do důchodu (co třeba v 70ti, Antone Pavloviči?) d) komplexní revizi daňového systému (bez uvedení podrobností, asi pro větší "pocit sucha a bezpečí"), no a pak už jsou to jen nekonkrétní návrhy, které o to více děsí. Třeba "ambiciózní strukturální reformy", „zaručení udržitelnosti veřejných financí“, ale především "snížení strukturálního schodku až do dosažení vyváženého salda, což by umožnilo postupné snižování veřejného dluhu". No potěš "koště", vláda bude muset sáhnout lidem do peněženek.
Ale nebojte, svět není tak smutný jak na první pohled vypadá, sluníčko svítí, je čas byť tuzemských dovolených, a pokud vám, nedej Bůh, stále smutný připadá, podívejte se na něj třeba očima Jana Wericha. Hezký den.
