Španělský ministr vnitra jede v pátek do Mauritánie řešit migrační krizi
Jak informujeme pravidelně v našich bleskových zprávách a nebo Aktualitách, Kanárské ostrovy čelí největší migrační krizi od památného roku 2008, kdy za jeden rok překonalo Atlantik směr Kanárské ostrovy více než 30 tisíc imigrantů.
Za prvních 15 dní letošního září připlulo na kanárské pobřeží rekordních 1.277 ilegálních imigrantů, od počátku roku na palubách 192 člunů pak celkem 5.210 osob. Imigranti připlouvají většinou na ostrov Gran Canaria, méně častěji na Lanzarote nebo Fuerteventura, sporadicky na Tenerife. Lodě mají i vlastní pohon, většinou ale spoléhají na mořské proudy, které je z pobřeží jižního Maroka či Mauritánie dopraví jižně pod ostrov Gran Canaria, kde jsou následně vyhledáni španělskou námořní záchranou službou Salvamento marítimo.
Zvýšený zájem o migraci na Kanárské ostrovy je způsoben pozastavením platnosti smluv o repatriaci v důsledku koronavirové krize. Smlouvy má Španělsko uzavřené s Marokem a Mauritánií a jejich pozastavení způsobilo, že není možné imigranty vracet do zemí vyplutí a španělská vláda má velké problémy s jejich rozmístěním po ostrově Gran Canaria. Dokonce dochází k situacím, kdy po naplnění ubytovacích státních kapacit je nutné provizorně imigranty rozmisťovat v hotelových zařízeních.
V případě Maroka bude obnovení smlouvy zřejmě komplikované, na vině jsou vleklé teritoriální spory, kdy Maroko vznáší své nároky na území, které je součástí španělských (kanárských) výsostných vod. Ale to není ten zásadní problém spojený s aktuální imigrační vlnou, protože sice některé lodě vyplouvají z El Aiúnu v Západní Sahaře okupované Marokem, ale naprostá většina lodí vyráží na svou cestu z pobřeží Mauritánie.
A proto se diplomatické úsilí Španělska logicky obrátilo k této africké zemi, která slouží zejména jako tranzitní území pro uprchlíky z oblasti Ghanou počínaje a Senegalem či Mali konče (mapa).
Své úsilí vyřešit imigrační krizi, která ohrožuje turistický ruch na Kanárských ostrovech, zahájil ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska toto úterý, kdy přijal velvyslance Mauritánie ve Španělsku Boubacara Kanea. Na jednání ministra doprovázela generální ředitelka pro mezinárodní vztahy a přistěhovalectví Elena Garzón. Mauritánskému diplomatovi pomáhal plukovník Salem Vall Maham, vojenský atašé mauritánského velvyslanectví ve Španělsku.
Setkání se konalo v předvečer cesty Grande-Marlaska do Mauritánie, která se uskuteční pozítří v pátek 18. září. Marlaska doprovodí na jeho cestě evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson.
Bude to již druhá cesta španělského ministra vnitra do Mauretánie, ta první se konala v červenci 2018 a v jejím rámci byly projednány také otázky společného zájmu, jako je spolupráce v oblasti migrace, boj proti terorismu a organizovanému zločinu.
Mauritánie je islámská prezidentská republika, která se nachází na západním pobřeží Afriky a kde i přes oficiální zrušení je stále funkční otrokářský systém (až 800 tisíc otroků). Vnitřní politická situace se od převratu roku 2008 sice relativně zklidnila, avšak stále panuje riziko teroristických útoků (aktivní přítomnost teroristické skupiny Al-Káida v islámském Maghrebu), únosů západních turistů i útoků organizovaných zločineckých skupin na osamělé vozy turistů. Vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v regionu Sahelu se nedoporučuje cestovat do východních a severních oblastí Mauritánie, zejména do příhraničních zón. V těchto částech země přetrvává zvýšené riziko únosů turistů, resp. teroristických útoků.
