Díl desátý - Osiřelý Boulevard Faro de Maspalomas
Dnešní den byl celý takový pošmourný. Většinou to v Maspalomas bývá tak, že když je ráno zataženo a okolo poledne se mraky trochu roztrhají, je pak už celé odpoledne vymeteno až do večera. Dnes šla ale všechna pravidla tak nějak stranou. Ráno zataženo, v poledne vymeteno a celé odpoledne střídavě oblačno. A na horách? Ani nebyly vidět.
Ten, kdo využil tedy to pošmourné odpoledne k procházce po Boulevard Faro, nemohl si nevšimnout toho klidu, pohody a prázdných ulic. Nikde nebyli skoro lidé, žádní pouliční „umělci“ neobtěžovali kolemjdoucí, číšníci v prázdných restauracích marně vyhlíželi hosty a i jindy přeplněné obchody, inzerující ve všech výkladcích slevy, zely prázdnotou.
Moře bylo v přílivu, zídka na promenádě, jindy obsypaná turisty lákala k posezení a o zábavu se starala malá „živočišná" výstava na samotné promenádě. Také stavební ruch před Gran hotelem Meloneras nedaleko majáku už pomalu utichá a po promenádě se už neproplétají mezi turisty nákladní auta se stavebním materiálem a neničí zámkovou dlažbu a zelené plochy, což bez ohledu na cokoliv dělaly celou letní sezónu. Restaurace El Chirasco už má svého „bratříčka“ na druhé straně proluky před bazénem Gran hotelu Meloneras, dokonce má i zajímavé jméno „Ostanis“ a své první hosty.
Prostě je polovina září a nastává „druhá“ okurková sezóna na Gran Canaria, která potrvá až do konce října. Tehdy všechna ta letadla společností Tuifly, Condor, AirBerlin či Ryanair nebo Monarch začnou na letišti chrlit davy penzistů, jedoucích na svůj zamilovaný ostrov načerpat nových sil a utéct před zimou a deštěm ze severní, střední či západní Evropy. Tak si ten klid, než přijedou, pojďme rychle užít.