Přehrady Gran Canaria : Díl třetí – Tirajana
Jesli jste si někdo z Vás myslel, že Lombard Street je jen v San Francisco, byl jste na omylu. K třetí přehradě v pořadí z našeho putování se skutečně sjíždí cestou, která jako by té ze západního amerického pobřeží z oka vypadla. Tedy skoro, není zde tolik květin, i ty zatáčky jsou možná mírnější a rovinky delší, ale proč si neudělat malou radost vzpomínkou :-).
Po čtyřměsíční pauze se dostávám k seriálu o přehradách grankanárských a tentokrát se podíváme na jednu nejen z nejstarších, ale snad i z těch méně známých, celkově v našem seriálu třetí.
V prvním díle jsme se seznámili s největší přehradou La Soría (ZDE), v tom minulém s Chirra, která leží tak trochu pod Roque Nublo (TADY). Dnes si představíme další z "jižních" přehrad - La Sorrueda, nebo-li také Tirajaňa (mapa).
La Presa de la Sorrueda se nachází v Barranco de Tirajana, přímo pod městem Santa Lucia, nedaleko od historické památky Fortaleza.
Ten, kdo chce utéct z civilizace přímořských center, potřebuje jen slabou hodinku autem a je v zcela jiném světě. Ono už i po cestě z Vecindario po GC-500 a následně po GC-65 je na co koukat a nejen zpět k moři.
Zvláště pak po překonání prvního vyššího pohoří, kdy je už vidět skalní masiv s pevností Fortaleza, to člověka láká k častým zastávkám. Třeba vyhlídka Mirador El Guriete stojí za to, pohled do několikset metrů hlubokého údolí stojí za to. Ale o tom někdy jindy, až se třeba ve Vzpomínkách na Gran Canaria vydáme společně na Fortalezu.
Takže sledujeme cedule u silnice, z GC-65 pár kilometrů před Santa Lucia odbočíme vlevo, projedeme pár čísel popisných s perfektní restaurací Viejo Rincón a již je před námi odbočka k miradoru La Sorrueda.
Přehrada byla vystavěna v roce 1973 a bez ní by nemohlo vzniknout ani jedno z měst u ústí barranco do moře - El Doctoral, Juan Grande, Sardina či Castillo del Romeral, i na satelitní mapě je vidět, kudy se voda dříve k moři "hnala". Celá přehrada či údolí, často také nazývané Palmeral de le Sorrueda (palmový háj), je nejlépe vidět právě z Mirador la Sorrueda, tedy z vyhlídky nad přehradní zdí.
V údolí je skutečně hodně palem, a možná ještě více ještěrek, které se po pár vteřinách bez pohybu hned všude objeví :-). Pohled na místo, kde dříve byla vodní hladina je ale skutečně tristní, obnažené skály dávají nahlédnout do nedávné minulosti, kdy ostrov skrápěly výraznější deště a přehrada zadržovala životadárnou tekutinu pro místní farmáře. Voda začala mimořádně silně ustupovat vlastně až loni na jaře, po druhé suché zimě. A k údivu všech se v bahně na dně přehrady objevil nákladní automobil a bagr, údajně je někdo nestačil odvést při dokončování přehrady, když přišly mimořádně silné deště (video).
Přehradní hráz leží 400 metrů nad mořem, samotná hráz má výšku 44 metrů a přehrada pojme maximálních 3.105.000 m3 vody. Podle místních byla naposledy naplněna po okraj v únoru 2010, od té doby hladina jen klesá.
Ale zpátky na mirador a vzhůru do Lombard Street. Ulice je tak jako ta ve Friscu jednosměrná, takže se doporučuje napřed obhlédnout, zda se někdo neřítí nahoru a teprve pak pomalu vyrazit. Projíždět doporučuji pomalu, v každé zatáčce zatroubit a hlavně při koukání na palmy, které silnici lemují, nesjet z betonového tělesa. Silnice nemá krajnici, jak překvapivé :-).
Dole pod hrází je malé parkoviště a na stráni domek hrázného, kde se ve chvíli našeho příjezdu slavilo. Hned kousek vedle parkoviště, na úrovni koruny hráze, je malý památník či turistická upoutávka, i když při pohledu všude kolem je jasné, že sem noha turistů moc často nezabloudí. Škoda.
Hráz je vysoká 44 metrů, dlouhá podle mého odhadu 120 metrů a široká několik desítek. Je sypaná a z vnější strany osazená stupni z kamenů, jestli je to kvůli efektu, statice nebo pro pořádání běhů se mi nepodařilo zjistit. Z domku hrázného se totiž linul zvuk taneční hudby a tak jsem neměl tu odvahu je rušit z oslavy :-).
Ten kdo podleze závoru na koruně hráze je konfrontován s neutěšeným stavem. Je prostě vidět, že se zde v roce 2006 zastavil svět. Přišla krize a tak nejsou peníze nejen na plot u hráze, koho by zajímalo, že někdo může spadnout doslova do propasti.
Krize se ale podepsala nejen zde, už při příjezdu k miradoru nelze přehlédnout uzavřenou stavbu "muzea", kde měla být prezentace přehrady a skalního opevnění Fortaleza. Muzeum však nikdy nebylo otevřené, krize byla rychlejší.
Pohled do přehradního údolí je však impozantní. Až se tají dech, kolik vody zde ještě před pár lety bylo. Na levé straně hráze je vidět přepad, který vede přebytečnou vodou dolů pod hráz.
Cesta k přepadu je logicky uzavřená, betonový trychtýř hluboký přes 40 metrů je skutečně nebezpečný.
Pohled z hráze směrem k moři, tedy z přehrady dolů, je také impozantní. Dole pod odtokem je vidět vlevo světlá betonová Lombard Street, která zde končí a dělí se na dvě prašné a kamenité cesty. Ta údolím dolů vede skrz barranco až do Juan Grande a je do ní zakázán vjezd pro obytné vozy a karavany, ta vpravo stoupá do kopce
a vede vysoko do skal k lidským obydlím.
Stát pod hrází je zvláštní pocit, i když je přehrada skoro prázdná. Dívám se na odtokovou šachtu a představuji si tu strašnou sílu vody, padající z výšky 40 metrů do přepadu a následně se valící údolím.
Také okolní skály jsou zajímavé, velké skalní jeskyně dávní obyvatelé ostrova využívali jako obydlí, sýpky nebo stáje.
Mám své auto příliš rád a tak má cesta pod hrází končí. Dumám, že snad i kdybych měl teréňáka, zvážil bych pokračování dál. A tak se vydávám klikatou zpátky nahoru a vyrážím směr druhý konec nádrže.
Výhled je zde pěkný, ale bohužel na konci silnice mě čeká zátarasa, která mi dává stopku v mém dalším pátrání, takže zde fotogalerie končí. Na fotografii však můžete vidět podle bílého pruhu na skalách, kam až "v dobách slávy" voda sahala.
A protože se stahují mraky, rozhodnu se vyrazit směr Fortaleza. Ta už ale patří do jiné kategorie webu a tak si o ní přečtete zase jindy. Po cestě jsem si ještě vyčekal jednu ještěrku.
Příroda v barranco de Tirajana je krásná, když se člověk smíří s prázdnou přehradou. Ve spojení s nedalekou pevností Guančů Fortaleza je to příjemná zastávka na cestě do Santa Lucia. Mohu jen doporučit.
Hasta luego!
P.S. Fotky jsou jako vždy ve fotoalbu, Vnitrozemí ostrova - přehrady - La Sorueda/Tirajana. Nebo krátkou cestou ZDE.